Jak probíhá výcvik

Základem je samozřejmě dobrá teoretická příprava, a to nejen ta týkající se samotného pilotování letadla, ale i ta obecná, zaměřená na aerodynamiku, konstrukci letadel, letecké přístroje, navigaci, meteorologii, letecké předpisy a další důležité obory. Právě tím se vždy začíná. V naší letecké škole pravidelně pořádáme kurzy teoretické výuky. První setkání zájemců o létání, kde probereme veškeré potřebné informace, je naplánováno na sobotu 21.1. od 9,00 hod. Standartně se v jednotlivých předmětech každý týden v sobotu či neděli probírá vše, co by měl pilot v létání znát a zároveň vše, co bude předmětem teoretické zkoušky k získání pilotního průkazu. Pro ty, kterým z časových či jiných důvodů takto organizovaná výuka nevyhovuje, můžeme nabídnout individuální studijní plán.

Po absolvování teoretické přípravy lze začít s vlastním základním výcvikem pro získání kvalifikace pilota kluzáků SPL, pilota ultralehkých letounů ULLa, nebo soukromého pilota letounů PPL.

Osnova soukromého pilota letounů PPL obsahuje minimálně 45 letových hodin, během kterých se adept postupně naučí vše, tak aby z něj na konci výcviku byl zcela samostatný pilot. Na začátku jsou úlohy zaměřeny na vlastní techniku pilotáže a zvládnutí vzletů a přistání. Tato část probíhá většinou v okolí letiště. To nejhezčí přichází poté, co pilotní žák tuto fázi zvládne. Tím jsou takzvané navigační úlohy, zaměřené na získání schopnosti orientace a vedení letadla po stanovené trati. Během těchto úloh se budoucí piloti podívají snad do všech koutů naší země. Po té už následují samostatné lety, kdy instruktor dohlíží pouze na přípravu a dává pozor ze země. Celý výcvik je ukončený praktickým přezkoušením examinátorem Úřadu pro civilní letectví. Pak se z žáka stává plnohodnotný pilot s oprávněním létat na jednomotorových letounech ve dne a podle podmínek letu za viditelnosti (VFR). Jak dlouho takový výcvik trvá je individuální, záleží na časových možnostech pilotního žáka a jeho schopnostech. Zpravidla to bývá šest až dvanáct měsíců.

V případě zájmu o to, stát se profesionálním pilotem, to výcvikem PPL samozřejmě zdaleka nekončí, spíše začíná. Letecké společnosti zpravidla požadují po zájemcích o práci kvalifikaci obchodního pilota (CPL) s kvalifikací pro létání podle přístrojů (IR) a na kvalifikacích pro létání na vícemotorových letounech (MEP). Tyto licence lze získat takzvaným modulovým výcvikem. Zjednodušeně to znamená to, že jednotlivé kvalifikace pilot získává postupně a pro každou z nich projde specifickou výcvikovou osnovou. Před tím, než lze zahájit výuku pro tyto kvalifikace, je nutné nalétat další předem stanovené množství hodin, tak, aby získal pilot další potřebné zkušenosti.

Toto meziobdobí lze poměrně zajímavě využít. Jednou z možností je odlétat si kvalifikaci pro létání v noci – ta je pro výcvik obchodního pilota navíc povinná. Oblíbené bývají výlety do zahraničí, především do Chorvatska či Itálie. Pilot tak získá cenné zkušenosti a ještě se podívá s přáteli či rodinou do některé atraktivní přímořské lokality.

Další podmínkou pro zahájení následujících výcviků (CPL a IR) je opět teoretická příprava. Pokud si představíme, že teoretická výuka pro PPL je něco jako základní či střední škola, tak teoretická průprava pro kvalifikace CPL a IR je škola vysoká. Zpravidla je nejvýhodnější absolvovat komplexní teorii dopravního pilota – ATPL, která zahrnuje vše potřebné pro celou další leteckou kariéru.

Po získání nezbytného počtu letových hodin (minimálně 150) a složených teoretických zkouškách je možné zahájit výcvik obchodního pilota (CPL). Osnova má 25 letových hodin a je zaměřena na zvládnutí složitějších leteckých úkolů jako jsou přistání na krátkou dráhu, přistání se silným bočním větrem, základy létání podle přístrojů a lety na velká řízená letiště. Cílovými destinacemi takových to letů jsou většinou zahraniční letiště jako například Drážďany, Salzburg nebo Wrocław. Po úspěšném složení praktické zkoušky získává pilot licenci CPL, která ho opravňuje k létání za komerčních podmínek, jedná se tedy již o profesionální licenci.

Další z řady nutných kvalifikací je takzvaná třídní kvalifikace pro létání na vícemotorových letounech (MEP). Tu lze získat nezávisle na licenci CPL. Lze ji tedy odlétat před i po výcviku CPL. Letová osnova výcviku má 6 hodin a je zaměřena na zvládnutí pilotáže dvoumotorového letounu, především pak na zvládnutí situace při vysazení jednoho z motorů.

Poslední a jednoznačně nejsložitější z kvalifikací modulového výcviku je kvalifikace pro létání podle přístrojů (IR). Ta opravňuje držitele létat za podmínek IFR, což znamená létat v meteorologických podmínkách s velmi špatnou viditelností. Výcvik obsahuje 50 letových hodin, což samo o sobě vypovídá o jeho složitosti. Část z těchto hodin se dá odlétat na certifikovaném letovém simulátoru, kde lze nacvičit situace, které nelze v reálném letu dostatečně a bezpečně vyzkoušet. Výcvik v letounu je zaměřen především na traťové lety a provádění sestupů na přistání na řízených, příslušně vybavených letištích. V této situaci je charakter letu stejný jako let velkého dopravního letadla. Aby byly špatné meteorologické podmínky co nejlépe nasimulovány, probíhá let se zakrytou kabinou, kdy pilot může sledovat opravdu pouze přístroje uvnitř. Tímto způsobem musí být schopen po přesně definované trati dolétnout na příslušné letiště a provést zde přiblížení na přistání až těsně nad práh přistávací dráhy. Povolené odchylky jsou tu pouze v řádu jednotek metrů! Ve zkratce – to, co v dopravním letadle vykonávají dva piloti a autopilot, zde musí uchazeč o tuto kvalifikaci zvládnout zcela sám.

Po úspěšném složení i této zkoušky je pilot držitelem kvalifikací CPL/MEP/IR. Dá se říci, že vzdělání pilota je tímto kompletní a v případě, že se rozhodne stát se dopravním pilotem, čeká ho již „jen“ typový výcvik u příslušné letecké společnosti na konkrétní dopravní letoun.

Mimo výše uvedených kvalifikací modulového výcviku naše letecká škola nabízí i celou řadu dalších licencí, které v sobě skýtají neméně zajímavé možnosti leteckého vyžití. Je to například oprávnění pro vlekání kluzáků (TOW) nebo kvalifikace leteckého instruktora (FI).

Na závěr snad jen dodat, že ať se rozhodnete ve svém výcviku pokročit jakkoliv daleko, vždy vám požitek z vlastního letu přinese spoustu radosti a hlubokých nezapomenutelných zážitků. Létat je prostě krásné!